My diary 28.11.

Ahoj, moji milí!
Konečně jsem si na vás zase udělala čas. Teď mám opravdu nabitý režim, a to jsem do toho ještě ani nezapočítala učení, na které teď víceméně kašlu :D Naučím se v autobuse, před hodinou a nebo vůbec :D Ale jo, zatím mi to prochází.

V pondělí nám odpadl tělocvik, takže jsem se vykašlala i na klavír a ujížděla už ve tři domů! Víte, co je tohle za vzácnost? To se jen tak nestává :D Doma jsem dočítala Andeein příběh a můžu slavnostně prohlásit, že všechny dočtené kapitoly jsou dočteny :3

Pondělní kašička s banánem a hořkou čokoládou <3

V úterý byla ve škole zase děsná nuda, ale to už je normální :D Psali jsme z chemie na elektrolýzu a galvanický článek a hádejte co! Mám jedničku! Opravila jsem si tu čtyřku, takže už zase chápu chemii :D  U mě se to totiž střídá. Píšeme písemku na kterou se nenaučím a z které dostanu trojku nebo čtyřku, což má takhle většina třídy. A potom píšeme na stejnou látku opravnou písemku, kterou si vždycky zlepším známku :)
Odpoledne jsme šli s miláčkem na kafe. Ano, už zase. Stala se nám jedna taková historka, se kterou se vám prostě musím podělit :D Když jsme odcházeli z cukrárny/kavárny, Honza už to prostě nevydržel a začali jsme se líbat :D Já za to nemůžu. To on! :D No a po chvilce se otevírají dveře, ale my je nevnímáme, myslíme si, že prodavačka šla zametat nebo tak něco, ale přijde k nám a řekne: "Ehm... Pardon, že ruším, ale zapomněla jste si mobil." S Honzou jsme samozřejmě hned vybuchli smíchy, co jiného, že :D Smáli jsme se tomu celou cestu na autobus a doteďka si z jejího výroku utahujeme :D
Jak jsem přijela domů hned jsem si zacvičila a potom na zkoušku zpívání. Moc mě to tentokrát nebavilo, sice jsme už trénovali vánoční koledy a písničky, ale nebyl tam zrovna nikdo z mé "věkové kategorie" :D



Mám šílené spolužáky! :D

Středa je můj velký den. Musím si to někam zapsat! :D Nejdřív ale postupně ;)
Ráno jsem měla před školou hodně času, a tak jsem zašla do železářství, kde jsem koupila vykrajovátka na perníčky. Foto níže :) Už dlouho jsem takové chtěla a konečně je mám! :3 Škola byla ve středu strašně nudná, nějak mě to tam nebavilo. V hudebce jsem se ze zoufalosti už fotila, protože vážně to bylo otřesně :D
Představte si, že za mnou o přestávce přišla naše češtinářka a ptala se mě, o jaké vysoké uvažuju po gymplu. Jestli náhodou nepřemýšlím o češtině, že by mi to doporučovala a že bych ji určitě zvládala :D No, nasadila mi brouka do hlavy, chtěla jsem totiž dělat něco s angličtinou. A navíc mě začala bavit chemie, takže teď mám dilema, co z toho. Naštěstí mám ale ještě téměř dva roky na rozmyšlenou.
Odpoledne byly laborky a ty mě vždycky baví :) Tentokrát jsme chladili a zahřívali různé látky za různé teploty a měli jsme sledovat závislost rychlosti odbarvení indikátoru na teplotě. Já vím, asi tomu nerozumíte, ale mě to baví :D A vždycky je tam strašná sranda :)
A jelikož taneční byly výjimečně až o půl sedmé, měli jsme s kamarádkou dvě hoďky času, a tak jsme zašli na kafe. Do té stejné kavárny, ve které jsem byla v úterý s Honzou. Už si mě tam asi musí pamatovat :D Byla zase sranda, s ní se člověk prostě nikdy nenudí :) Potom jsme v té strašně zimě dvacet minut čekali na Honzíka, než se uráčí přijet autíčkem :D Už má řidičák a už i sám jezdí :)

Já jsem měla cappuccino a jogurtový borůvkový dortík a kamarádka latté a pro změnu tvarohový borůvkový dortík :D

Na tanečních jsme nacvičovali polonézu a potom následovala soutěž o dvanáct párů, které budou soutěžit o první místo na středečním věnečku. Vybíralo se ze šedesáti párů a víte co? S Honzou jsem se dostala do finále mezi těch dvanáct nejlepších!!! Ani nevíte, jakou jsem z toho měla strašnou radost! Pořád jsme si při tanci, který hodnotila porota, říkali, že to dáme a poslední lísteček pro finalisty nám dali jako prvním! A jak tam tak obcházeli, tak nám chtěli dát rovnou dva lístečky, protože si nevšimli toho prvního :D Asi nám to vážně jde :D Ale tak asi se není čemu divit, když spolu tančíme už od prvních tanečních :) A známe se natolik, že každý předvídáme kroky toho druhého tak jsme krásně sehraní :) Už mě ale docela chytají nervy z toho věnečku, který bude ve už tuhle středu! Zítra si jedu zkoušet šaty a po věnečku určitě bude foto ;)

Selfie z hudebky :)

Joo, jsme ve finále! :)

Čtvrtek byl hodně náročný den. Z tanečních jsem se dostala domů až v devět hodin a ani jsem se nestihla naučit na příští den. Což teď moc často nedělám, učím se jen na pátek, kdy je toho nejvíc :D Ve škole jsem skoro usínala, učitelka na němčinu mě musela budit tím, že mě pořád vyvolávala :D A navíc jsme dělali skorou celou hodinu nějaké poslechy, které jsou strašně uspávací.
Odpoledne jsem si hned po příjezdu ze školy zacvičila a rozhodla se, že na zpívání tentokrát nepůjdu. A udělala jsem dobře! Dnes jsem se totiž dozvěděla, že u nás byl úchyl! Málem přepadl jednu holku, která mu ale utekla. Fakt miluju svůj šestý smysl, protože bych poblíž toho místa ve stejnou hodinu procházela. Je vážně zajímavé, že vždycky takhle dokážu vycítit nebezpečí. Prostě se mi nějak nechtělo a ani jsem nevěděla proč, ale prostě bylo jasné, že nepůjdu. To samé se mi stalo už asi v září, kdy se mi zničehonic nechtělo do školy. Den předtím mě trochu bolelo v krku, ale nic to nebylo. Druhý den jsem klidně mohla jít do školy, ale nechtělo se mi. A hádejte co! Přesně v tu dobu, kdy bych procházela po náměstí, tam nějaký chlápek ohrožoval lidi nožem. Vážně zajímavé...
Na zpívání jsem tedy nešla, a tak jsem se učila matiku na dnešní čtvrtletku a napsala slohovku do češtiny na téma "Povodeň - den poté, slzy, pláč, bezmoc".Prvně jsem vůbec nevěděla, o čem psát, ale potom jsem se zase nějak rozepsala :D Mamka mi po přečtení navrhla, abych šla na žurnalistiku. Prý umím hezky a poutavě psát :D No nevím, budu nad tím přemýšlet :D

Máme ve třídě adventní věnec :)

Dnešek byl takový normální. Ve škole celkem nuda, protože mi ochořela kámoška, a tak jsem si musela vystačit s jinýma :D Ale bez ní je tam prostě nuda. Psali jsme tu čtvrletku z matiky, ze které mám dost dobrý pocit. Bylo to podezřele až moc lehké na to, že jsem se moc neučila :D
Ve fyzice jsem byla zkoušená -_- Absolutně nic jsem jí neřekla, zeptala se mě na čtyři otázky a já si nevzpomněla ani vzoreček tepla! Takže za pět. Vážně tam tohle pololetí nemám snad lepší známku než trojku, takže s vyznamenáním se můžu rozloučit. Ale moc ji neřeším, je to jen fyzika a jak já ráda říkám, fyzika je nad moje chápání. Na to moje mozková kapacita už nestačí :D
Náladu mi ale hned vylepšil Honzík, se kterým jsem byla jako každý jiný pátek :) Po cestě k němu domů jsme si koupili s sebou lattéčko - já oříškové a on vanilkové :) Doma jsme mimo jiné také tancovali, abychom byli připraveni na ten věneček. Musíme prostě vyhrát! :D 
A poprvé mě dneska svezl autem! No, jezdí zatím docela pomalu a opatrně, ale jde mu to :) Je to můj šikula :*

S jídlem to mám teď tak, že se snažím jíst trochu střídměji, protože nepotřebuju být na věnečku v šatech jako Otesánek, že. Proto nečekejte v neděli klasické Food inspirations, protože kašička byla od té doby jen jedna, obědvám ve škole a večeře jsou pořád stejné. A s postavou jsem teď docela spokojená, už se sama sobě líbím i ve spodním prádle, a to je co říct! Možná to bude ale i tím, že mi Honza pořád různými způsoby lichotí a skládá mi komplimenty, ale spíš tím, že se snažím. Začla jsem teď cvičit 30 Day Shred a je to opravdu něco jiného než takový XHIT, u kterého se docela ulejvám. Z takové Rebeccy nebo Kelsey nemám takový respekt jako z naší známé Jillian :D

Aktuální stav :) Já jsem spokojená, máte vy nějaké výtky? :)

To je zadek! :D No jo, dřepy, dřepy, dřepy! A toho břicha si nevšímejte :D

Víte, jak jsem vám minule slíbila ten příběh? Už se na něm pracuje! Ještě ho dopíšu, dodělám nějaké úpravy a zveřejním ;)

 Mějte se tu :)*

Ukázka dnešní večeře pro představu :)