Když jsem se dneska ráno vzbudila, myslela jsem si, že to bude den jako každý jiný. Že se v klidu nasnídám, uvařím kávu a budu si užívat po dlouhé době lenošného nedělního rána. Že si po snídani zacvičím, naobědvám se, odpoledne se budu učit a něco málo pracovat a pak pojedu s přítelem do Brna. Jako každou neděli. Jenže to by nesměla přijít ta osudová smska.
