My diary 5.12. - VĚNEČEK!

Ahoj!
Jak jistě víte, ve středu jsem měla věneček a tím i úplně poslední taneční :( Vážně jsem moc ráda, že jsem se rozhodla do tanečních chodit, protože tam jsem potkala Honzu! <3 Pokud stále nevíte a rozhodujete se, zda budete do tanečních chodit, neváhejte a běžte! Je to jedinečný zážitek, naučíte se tančit, což se vám může kdykoli hodit, a je tam strašná sranda. Dřív jsem si myslela, že to je strašná trapárna, tanec jsem nenáviděla a nikdy by mě nenapadlo, že si tancování tak moc oblíbím. Tuto zkušenost vám nikdo nevezme a je to svým způsobem a i jakýsi vstup do společnosti :)

Ale začneme hezky popořadě, a to středeční školou, kde jsem seděla celý den jak na jehlách a nemohla se dočkat večera. Strašně moc jsem se těšila, ale zároveň jsem byla děsně vynervovaná, protože jsme postoupili do finále mezi dvanáct nejlepších párů, a to člověka nenechá jen tak chladného :D No, ale nakonec jsem to nějak zvládla a tu školu přežila. Když jsem vycházela ze školy, před bránou na mě čekalo překvapení. Honzík na mě čekal, z čehož jsme byla celkem překvapená, protože se vždycky domlouváme, kdy se uvidíme :D Šel totiž vyzvednout růžičku, kterou měli mít všichni kluci na věnečku :) Dost jsem pospíchala na autobus, protože jsem se musela doma připravit, tak jsme se viděli sotva deset minut. Ale aspoň mě trochu zklidnil, abych tak nenervila :)

Nervy před tanečníma :)

Doma jsem se krásně připravila, namalovala, umyla vlásky, nastrojila se a mohlo se jet. Samozřejmě rodiče s bráchou jako obvykle zdržovali, ale tak nic jiného se čekat nedalo :D
Věneček začínal přesně v sedm hodin večer. Jako první byla na programu polonéza, předání růžičky a Rafaela. Dále stužkování, které trvalo asi dvacet minut, protože než se obešly všechny taneční páry, docela dlouho to trvalo :D Mohli jsme si vybírat, jestli chceme bílou nebo fialovou stužku, tak jsme si oba vzali bílou, abychom ladili. Po stužkování následoval tanec všech absolventů letošních tanečních a dále tancování s rodiči. Tancovala jsem se strejdou, protože taťka nechtěl, ale potom se taky odhodlal :D

Čerstvě ostužkovaní :)

A přichází velký moment. A tím je finále. Měli jsme ještě chvilkou volnou, a tak jsme s HOnzou ještě trénovali a dolaďovali a navzájem se uklidňovali :D Vážně si nedokážete si představit, co to bylo za stres. Nešlo mi ani tak o to tancovat před hodně lidma, v tom není problém. Spíš naopak, že se chci předvést :D Ale byli jsme vynervovaní z toho, abychom uspěli :) Potom všech dvanáct párů jsme postupně nastoupili a všechni jsme byli jednotlivě představeni. Byli jsme rozděleni na suchá a lichá čísla (my jsme měli šestku) a střídavě jsme tancovali, aby nás porota mohla řádně ohodnotit. Strašně se nám ulevilo, že v soutěži nebyla polka, jinak bych se v těch šatech asi zabila :D Zatancovali jsme šest tanců (walz, čača, tango, valčík, džajv, foxtrot) a následovalo rozhodování o těch, kteří postoupí do nejlepších šesti. Mezitím jsme se nechali vyfotit od profesionálního fotografa, popili vínko a tak :) Bylo moc dobré, suché a růžové :D Ano, už mě Honza naučil rozpoznávat suchá a sladká vína :D

Nastává vyhlášení vítězů. Chytnu Honzu za ruku, protože jsem děsně nervózní. Co když nepostoupíme? "No, budu asi hodně zklamaná," odpovídám si sama pro sebe. V průběhu mých myšlenkových pochodů zaznamenám, že všechna vítězná čísla byla vyřčena. "A co šestka?!" Honza mě ujišťuje, že šestku nikdo neřekl a hned mě utěšuje: "To nevadí, hlavně že jsme se dostali do finále!" A já dodávám: "Ale úplně nejhlavnější je to, že jsme se na tanečních seznámili!" Ano, jsem hodně zklamaná, je to na mě celkem dost znát, jak jsem zklamaná. Všechny emoce ve vřou. Snažím se uklidnit, ale nejde to. Naštěstí hned začíná tancovat zbylých šest finalistů, a tak je můj mozek zaměstnán vnímáním tepla miláčkovy dlaně a sledováním výborných tanečníků. Jak se potom dozvídám, alespoň jeden partner ze všech tanečních párů se tanci profesionálně věnuje, takže můžu být na sebe pyšná, že já, obyčejný laik, jsem se dostala do finále.

Při čače :D

Tak a zpátky do normálního stylu :D Zase jsem si vyzkoušela psát něco jako úryvek z povídky či co, a aspoň takhle trénuji na psaní něčeho většího :D
Po soutěži jsme si šli dát další sklenku vína a zjistili jsme, že moji rodiče a Honzovi rodiče se nějak skamarádili! :D Což je jedině dobře, protože když už si rozumí i naši rodiče, je to naprosto dokonalé! Po zbytek večera jsme už jen sledovali zbylé finalisty a hodně si povídali. Hlavně o tom, jak jsme se seznámili na prvních tanečních a já se z toho málem rozbrečela, jak mi říkal ty samé hezké věci :) Jako říká mi je i normálně, ale při této příležitosti to vážně bylo dojemné :)

Úplně na konci za námi přišel i Mikuláš s čertem! Sice někde zapomněli anděla, ale aspoň nám spolu zatancovali sambu :D Byla to vážně sranda :) Pak nám rozdali dárečky, které jsme měli dát každý do velkého koše a šlo se domů. Strašně rychle to uteklo a ty tři hodiny utekly jako jedna hodina. Věneček byl opravdu úžasný a je to moje prozatímně nejúžasnější společenská událost, kterou jsem kdy navštívila. Příští rok si určitě nenechám ujít kámoščin věneček! Pokud ji ale dokopu k tomu, aby chodila na taneční :D A sama jí budu tiše závidět :D

ČTVRTEK byl takový lehce ospalý den. Ve středu jsem se totiž dostala domů v jedenáct a spát jsem šla o půlnoci, takže si určitě dokážete představit tu hrůzu, kdy jsem měla už o půl šesté ráno vstávat! Naštěstí jsem nějak z té postele vylezla, ale stálo mě to značné úsilí :D Ale nějak jsem ten den přežila a za pomoci kafe z automatu ve škole jsem se i nějak probudilo a doma si mohla zacvičit a poté naklusat na zkoušku sboru, kde nám s kámoškou úplně hrabalo :D Když jsem přišla, měla jsem strašně moc učení, a to jsem měla v plánu vám článek napsat už včera :D Psala jsem i slohovku (fejeton) o zamilovanosti, tak to jsem měla hotové hned, protože toto téma je mi fakt hodně blízké :D Měly byste zájem si to přečíst? :)


PÁTEK
Musím to už trošku zkrátit, abych vás neunudila :D No, ale na Andee asi nikdy nemám :D Takže ve škole celkem v pohodě, až na čtyřku z bižuly, ale doufám, že si ji opravím :D A mimochodem jsem se včera učila fyziku a pochopila jsem ji! Ani jsem tomu nemohla uvěřit, že JÁ jsem pochopila fyziku! .:D Ale já to mám tak, že když se něco chci opravdu naučit a mám motivaci, tak se to opravdu dokážu naučit a pochopím to :)
Málem bych zapomněla na Mikuláše! Dnes první dvě hodiny totiž chodili po celé škole a byli to převlečení čtvrťáci :D Minimálně na deset minut jsme se ulili z češtiny :D A pěkně nás počmárali! Nešlo to ani smýt, takže jsem to ani nezkoušela :D Dneska fakt byla ve škole děsná sranda, máme spolužáky strašné komiky a čerti jim počmárali sešit, takže si vzali Bibli, udělali kříž z fixů, vzali si na pomoc učebnici z latiny a zaříkávali :D Vážně mám úžasnou třídu :D

Počmárané :D

Odpoledne jsem zase byla s Honzíkem a hádejte, co mi dal! Moooc čokolády! :3 Fakt ho miluju <3 Ale i jemu u nás Mikuláš něco nechal - čokoládou rybičku, kterou mu dám, až se uvidíme :)

Dnešní nadílka :3 Asi jsem byla hodná :D