Sedím v kavárně, zmrzlá až na kost, a popíjím teplé kafíčko. Venku sněží, já poslouchám písničky a užívám si volna a dobré nálady, které je v posledních dnech jen poskrovnu. Přemýšlím nad tím, kdy bude všechno tak, jako dřív. Věděla jsem, že tento okamžik jednou přijde, ale bála jsem se ho jako čert kříže. Jen se modlím, ať tahle noční můra skončí. Jenže v dohledné době nevidím konce. Poslední dva tři týdny mám v hlavě zmatek, nevím co chci a každé rozhodnutí bolí. Jeden hlas mi říká: "Udělej to!", zatímco ten druhý, abych toho okamžitě nechala. Pak je tu moje zmatená hlava, která neví, co chce.
A o čem to vlastně mluvím? Ti, kteří si tím prošli, určitě poznali. Ještě asi před dvěma lety jsem trpěla anorexií. Sice uż ve zmírněné podobě, ale přece jenom. Hlídala jsem si každý gram jídla, a i když jsem většinou jedla dostatečně, byla jsem jídlem posedlá. Pak jsem potkala přítele, přestala jsem jídlo tolik řešit a všechno bylo ok. Jenže říká se, že kdo si tímhle peklem jednou projde, bude mít vždycky k jídlu jiný vztah než "normální" člověk. Nevím, co mě to posedlo. Jen vím, že i když proti tomu bojuji a nevzdávám se, nezvládám to. Přítel mi pomáhá ze všech sil, ale i on je bezradný. Kamarád mi chce pomoci, ale já jsem bohužel tvrdohlavá a pořád si to nemůžu připustit. Výčitky z každého sousta však mluví za své. Jediné, co trochu snáším, je kafe, protože to mi pomáhá proti té strašné únavě a taky zvyšuje krevní tlak, protože se mi často motá hlava z nedostatku jídla.
Vím, že je to špatné. Hodně špatné. Nejhorší je, že si plně uvědomuju, co dělám.
Tak mám tady pro vás alespoň pár fotek, aby to nebyl zas tak pesimistický článek.
Moje spása 👌
Moje opora a podpora 💞
😢
Doufám, že vy se máte o hodně líp než já 😘
Naprosto tě chápu :( Bohužel s tím přístupem k jídlu to bude asi vždycky jiné a občas to bude boj. Ale je super, že máš přátele a HLAVNĚ přítele, který stojí při tobě a podporuje tě :) Držím palce, aby to zase brzy bylo v pořádku :)
OdpovědětVymazatJejda :( to mě mrzí :( Snad se brzo dostaneš do těch dobrých kolejí :) Poradila bych ti na chvíli začít s iifym. Stačí třeba jen 14 dní :) A pak najet zase na stravu, jakou jsi jela dříve :) Držím palce :)
OdpovědětVymazatV tomhle je kafe zrádné... ono totiž trošku zasytí a znám spousty holek, co jsou schopné si dát jen latté a vydržet na tom pak půl, ne-li celý den... je fajn, že tě přítel podporuje a věř mi, že se to zlepší. Odpočiň si, zrelaxuj někde, dej si třeba mísu ovoce a nebo si uvařte něco, co máte rádi, společně... bude to zábava a pak si dáš své oblíbené jídlo :) jde to pomalu, ale uvidíš, že to půjde... jen to chce dost úsilí. Držím palce :)
OdpovědětVymazatwww.getmovincz.blogspot.com
Luci, ani jsem nevedela, ze porad pises clanky ! mozna si me pamatujes jeste ze stareho blogu a z instagramu: barborakl :D
OdpovědětVymazatAch...co na tohle rict, nevedela jsem, ze jsi na tom zle :-( je to hrozne tezke ja jsem v uplne stejne situaci, po nejake dobe se mi to zpatky vratilo, ted jsem 3 tyden bezmocna, jim minimum a kafe si davam tak 3x denne, coz u me neni normalni, protoze mi to prohlubuje uzkosti (kofein)...jedine na cem ted prezivam mno..je to hrozne tezke a rekla bych ze snad na cely zivot, ale urcite to zvladneme obe dve ! :) je moc krasne, ze mas pritele jako velkou oporu!